Historie vltavínů začala před 14,7 milionů lety, kdy na dnešní území Německa dopadl obří meteorit, který rozprsknul roztavenou horninu směrem do jižních Čech a jižní Moravy. Konkrétnější informace o vniku vltavínů naleznete v záložce vltavín vznik na našem webu. Další zmínky o vltavínech se datují až z doby kamenné, kdy lidé začínali tvořit primitivní nástroje z kamenů, minerálů a přírodních skel. Střepy skla jsou velmi ostré a vhodné na zpracování potravin, kůží a dalších výrobků, které byly pro pravěké lidi důležité. Používání skel v době kamenné na výrobu předmětů je známý fakt, v Evropě či střední a jižní Americe se používal obsidián, v Čechách nebyl výskyt obsidiánu znám, proto se používal Vltavín, ať už to komukoliv přijde líto, že tak unikátní kameny se rozbíjely na střepy.
Na druhé straně světa, konkrétně ve vyspělé Číně 10. století našeho letopočtu, je zmínka o tzv. Černých kamenech. Jedná se o tektity, které vznikly jistě podobně jako české Vltavíny. Jak to souvisí s vltavíny? Vltavíny totiž patří do skupiny drahých kamenů zvaných Tektity, které se vyskytují různě po celém světě a jejich vznik pochází z roztavených hornin po pádu mimozemského tělesa, meteoritu. Více o tektitech se dozvíte v záložce Vltavíny a tektity na našem webu.
První vědecká zmínka o vltavínech pochází z roku 1787, kdy dr. Mayer poprvé napsal zmínku o nálezu vltavínů. Doktor Josef Mayer byl profesorem na Karlové univerzitě v Praze a také členem tehdejší Královské české společnosti nauk. Tato společnost od roku 1769 sdružovala vědce, kteří články o svých výzkumech a poznatcích, psané v němčině jak bylo v té době běžné, publikovali do časopisu Gelehrte Nachrichten. Dr.Mayer se poprvé se zmínil o zajímavém nálezu hraběte Františka Josefa Kinského, který našel podivný zelený kámen v roce 1774 blízko Týna nad Vltavou a společně jej popsali jako chryzolit.
Tento chryzolit putoval do sbírky Národního muzea, tehdy Vlasteneckého muzea, které vzniklo v roce 1818 a v roce 1848 bylo po vlně revolucí, jež zasáhly i Čechy, přejmenováno na České muzeum a pár let poté na Muzeum království českého. Jméno Národní muzeum si toto muzeum nese až od roku 1918, tedy od doby ustanovení prvního Československého státu. Ale to jsme trochu odběhli od tématu. Tehdejší vlastenecké muzeum, které obsahovalo i několik nalezených chryzolitů, spravoval profesor mineralogie a geologie Franz Xaver Zippe, který pro chryzolit vymyslel romantičtější název Moldavit podle německého jména pro řeku Vltavu (Moldau). Tento mezinárodní název se používá dodnes. Vltavín se snažilo během let popsat mnoho vědců, např. nejvýznamnější český přírodovědec Jan Svatopluk Pesl vltavín pojmenoval ve svém odborném článku pro mineralogickou příručku Nerostopis, pojmenoval Moldavec. Tento název se neujal a ten opravdový název používaný dodnes dostal Vltavín až na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891. Na této výstavě se poprvé objevily broušené vltavíny ve špercích, které byly do té doby nahrazovány zelenými broušenými sklíčky. Do té doby se debatovalo o přírodním původu vltavínu a profesor Vídeňské univerzity Gustav Tschermak (českého původu) vltavín označil za umělý výrobek.
Vltavín určil a zařadil až rakouský geolog a profesor na ČVUT v Praze a poté profesor na univerzitě ve Vídni, Franz Eduard Suess. Tento vědec díky dlouhodobému průzkumu zařadil okolo roku 1900 Vltavíny spolu s dalšími přírodními skly do skupiny tektitů.
(Veškeré texty a fotografie jsou majetkem NATURSHOP.CZ, jsou chráněny autorským zákonem a ochrannou známkou. Šíření textů o drahých kamenech je bez souhlasu majitele zakázáno. © Naturshop.cz)
